Troye Sivan Rozhovor: 'Možná jsem byl zraněn v minulém životě.'
Zastihli jsme Troye, abychom si popovídali o jeho novém EP „Wild“, online odporu a vyvážení YouTube s tím, že je popstar.
Poslední měsíc Troye Sivan vydával upoutávky, obrázky, texty a soundbity pro své nové EP, Divoký .
Kolekce šesti písní, EP je velkolepým otevřením slibované „plné práce“, která přijde do konce roku 2015. Z mlhavé euforie titulní skladby „Wild“ se skličující tesknost „Fools“ a hrozivé 'Bite', EP je napěchované levicovým popem, který nutí k zamyšlení, temný a naprosto úžasný.
Je zřejmé, že Troye je dokonalým ztělesněním všeho, co na PopBuzz milujeme, a spojuje naše oblíbené hudby s #teaminternet. Takže během letové návštěvy Londýna jsme zamířili k Troyeově nahrávacímu labelu, abychom ho informovali o jeho novém EP, pocitu prvního rande a problémech, kterým čelí youtuber, který se snaží přejít do hlavního proudu. Zde je to, co se stalo...
PopBuzz: Ahoj Troye, jak se máš?
Troye Sivan: Dobře, děkuji. Jak se máte?
PB: Dobře, děkuji. Mám-li být upřímný, připadá mi trochu problém s počasím. Je příliš horko a vlhko.
TS: Vím! Tato místnost je tak horká. Nicméně se cítím jako diva, která říká: 'Můžeme snížit teplotu?'
PB: Není celý smysl být s hlavním vydavatelstvím, abyste mohli klást požadavky na koťata a klimatizaci?
TS: To jo.
PB: Pojďme si promluvit o Divoký EP. Po oznámení na VidConu lidé trochu brečeli a ještě ani neslyšeli hudbu.
TS: Ne, ještě nikdo nic neslyšel. Slyšeli malé zpěvy dětí. Vlastně, zábavný fakt na tom: šli jsme do studia napsat 'Wild' a ten den jsem pracoval s touto call girl Alex Hope. Její vydavatel přivedl její neteře, byly tři, protože chtěly fotku. Přišli, udělali jsme fotky a pak odešli. Pak jsme napsali tu malou část a pomysleli jsme si: 'Počkejte, co kdybychom dostali děti, aby tuto část zpívaly.' Přemýšleli jsme o tom, že půjdeme do školy nebo tak něco, a pak jsme si vzpomněli, že nás ty malé děti právě navštívily, tak jsme je zavolali zpátky a oni přišli, aby nahráli své malé části.
PB: Museli být tak nadšení.
TS: Oni byli! Myslím, že jsou opravdu nadšení, že to mohou ukázat svým přátelům, a oni to nedokázali.
PB: Divoký zboží, které jste rozdávali po oznámení na VidConu. Všichni jsou pryč, že?
TS: Ach jo, vyběhli za 15 minut.
PB: Protože bych jeden opravdu chtěl!
TS: Oh, pak bychom ti mohli dát něco jiného. Jsou tyhle opravdu skvělé, které dělám.
PB: Ano, prosím a děkuji, Troye. Když vaše první EP TRXYE šel na číslo jedna na iTunes ve všech těch zemích měl jsi zhroucený mozek?
TS: Jo (smích). Byl jsem na Bali, když předobjednávka vyšla na rodinnou dovolenou, a bylo to tak divné, protože moje nahrávací společnost v Austrálii měla ten víkend Splendor In The Grass, což je velký festival. Byli tam všichni bez telefonní služby, všichni opilí a zablácení. Kontroloval jsem svůj telefon a kde byl v mapách a neměl jsem s kým o tom mluvit. Řekl jsem to rodičům, ale měl jsem pocit, že to vůbec není skutečné.
PB: To musí být docela šílené.
TS: Nikdo z nás pořádně nevěděl, jak reagovat. Vypadalo to tak divně a neměl jsem nikoho, s kým bych to mohl probrat. Napsal jsem jim SMS a tu noc, když se vrátili domů ze Spelndoru, mi zavolali z nahrávací společnosti, všichni byli stále ztracení a oni byli vyděšení a zpívali mi do telefonu. Pak jsem si řekl: 'Sakra, tohle je tak velké, jak jsem si myslel.'
PB: Měli jste velkou oslavu na Bali?
TS: To je pravděpodobně TMI, ale měl jsem zánět ucha a v rádiu hráli 'Happy Little Pill' a já to nemohl ani slyšet. Moje ucho bylo tak rozcuchané. Byl to šíleně divný den. Bylo to hezké být na Bali, myslím, protože jsem byl velmi propojen, ale také trochu odpojen. Všechno mi to připadalo jako velký sen.
PB: Vsadím se, že je docela příjemné být venku z toho šílenství.
TS: No to je důvod, proč tak miluji život v Perthu. Neexistuje žádný zábavní průmysl, takže tam můžu dělat opravdu cokoli, co se týká práce. Když jsem tam, je to tak odpojené a tak chladné. Vše, co mohu udělat, je e-mail nebo mluvit po telefonu. Můj čas trávím poflakováním.
PB: Myslím, že to je důvod, proč se Lorde pravděpodobně vrátila na Nový Zéland, aby nahrála druhé album.
TS: To musí být tak pěkné! Představte si, že jste někde v Londýně, New Yorku nebo LA a pak se vrátíte ke své malé rodině a budete nahrávat někde v domě.
PB: Vyrostl jsem v Londýně, takže nejsem moc dobrý.
TS: Spravedlivé. Právě jsem byl v opravdu malém městě v Minnesotě a byl jsem z toho šťastný, ale po dni nebo dvou jsem byl připraven jít. Málem jsem dostal záchvat paniky, protože jsem viděl jednu ceduli s názvem města následovaným „osmou populací“. Jako v osmi lidech. A byl tam jeden dům. Tato jedna rodina má své vlastní městečko.
PB: Neuvěřitelné! Pojďme mluvit o hudbě. Je zřejmé, že písně jsou pro vás dost osobní. Cítíte někdy nádech trapnosti zpívat o takových věcech?
TS: Spíš ne. Jediný případ, kdy bych se kdy styděl, je, kdyby moji rodiče analyzovali texty. Texty ale pořádně neposlouchají, jen znají písničky. Mohou to být osobní příběhy, ale psaní písní je tak skvělý způsob, jak vyprávět příběhy, protože je lze interpretovat mnoha způsoby. Prostě miluji hru na hledání toho, jakou emoci chcete zobrazit nebo co chcete říct, a vměstnat to do mnoha slabik, které se s tím rýmují; je to velká hádanka. Pak to ostatní lidé dekódují a to je to, o čem hudba je pro mě.
PB: Co by se stalo, kdyby vaši rodiče poslouchali texty!?
TS: Pravděpodobně by řekli: 'Musíme si promluvit o tom, tomto a tomto řádku.' (Smích).
PB: Shrňte prosím píseň „Wild“ do tří emodži?
TS: Bylo by to noční emotikony, pravděpodobně by to bylo povzbuzování u piva a modré srdce lásky.
PB: Dobrá volba. Myslím, že píseň je docela roztomilá, jako ten první nával lásky.
TS: Je to tak trochu o tom, že se zamilujete, ale je to také malinký kousek...nechci říkat nesmyslný, protože to není nesmysl, ale pro mě je to o tom být trochu opilý, jít v noci domů z klubu s někým, koho Možná jste se právě potkali, ale říkáte si: „Ach můj bože! Jsou tak žhaví!“ Je to to první vzrušení z flirtování s někým a všechny ty úplně první emoce. Možná to bude znamenat něco mnohem hlubšího než to a možná nebude, ale je to o té první noci.
PB: Řekl bys, že se ti ten první večer líbí?
TS: Ach jo. Rád poznávám někoho nového. To je hodně dobré. Existují odměny, které přicházejí s tím, že budete pokračovat dál, a pokud budete mít to štěstí, že najdete správnou osobu, pak existují věci, které znamenají mnohem víc než první noc. Ale tu první noc určitě.
PB: Vždy se ohlédneš za tu první noc a to vzrušení.
TS: Nebo se ráno probudíte a musíte čekat, až jim pošlete SMS, abyste řekli: 'Včera jsem se bavil *emoji*.' Prostě všechny ty věci mě opravdu baví.
PB: To je velmi milé. Jedna píseň, která je méně sladká, je 'Bite'. Je to docela něco.
TS: 'Bite' je o tom, co jsem poprvé v gay klubu a byl jsem tak zaskočen lepkavou podlahou, muži bez košil a vším ostatním. V podstatě jsem chtěl ten chaos zachytit. Ale jo, nevadí mi žádná z těch popisných slov, která lidé chtějí o materiálu používat. Je to můj život a příběhy, takže mít možnost si je nechat vyložit a vyplivnout na vás je opravdu skvělé.
PB: Je tedy důležité, aby vaše hudba byla příbuzná?
TS: Abych byl upřímný, v psací místnosti to ve skutečnosti nebyla myšlenka. Myslím, že jedna opravdu skvělá věc na lidech obecně je, že si myslím, že sdílíme mnohem víc, než si myslíme. Mohl bych napsat píseň o svém křečkovi a ty bys to mohl interpretovat jako o lásce tvého života, která tě právě opustila. Myslím, že pro mě bylo důležitější psát autobiograficky a psát o skutečných věcech, které se mi dějí. Věřím, že tou zkušeností prochází někdo jiný. Mám pocit, že si často všichni myslíme, že jsme jediní na světě, kdo se někdy cítil určitým způsobem nebo kdy měl takovou zkušenost, ale myslím, že to není pravda.
PB: To je velmi moudré, Troye. Zjevně máte velkou sledovanost na YouTube a sociálních sítích, ale obáváte se, že alternativní zvuk vaší hudby by mohl odradit širší publikum?
TS: Existuje takové stigma vůči lidem, kteří přišli z internetu. Jo, jasně, je to na hovno, protože by mě zajímalo, jestli to lidé nebudou poslouchat, nebo to prostě odnesou. Ale já to vidím tak, že je mým úkolem jít do studia a psát hudbu, o které si lidé, doufejme, myslí, že má hloubku, spíše než být jen klukem na YouTube, který tvoří hudbu. Rád bych si myslel, že kdyby dali hudbě šanci, slyšeli by něco, co by se jim možná líbilo, a zůstali by u toho.
PB: No, EP je opravdu dobré, tak doufám.
TS: Stejně tak si myslím, že online je tak nový fenomén, že si myslím, že nikdo opravdu neví, jak se s tím vypořádat, a způsob, jakým se s tím tradiční média vypořádala, je jen tím, že říkáte: „Co chceš dělat? chceš udělat knihu, chceš udělat nějakou písničku, můžeme to pro tebe udělat? To je všechno v pořádku a každý začíná žít své sny, což je neuvěřitelné, ale myslím si, že existuje několik lidí a na internetu je tolik neuvěřitelných umělců, kteří vydají opravdu skvělé věci a legitimně se stanou horní. Pravděpodobně to chvíli potrvá, než si to lidé uvědomí, ale stejně jako cokoli je špatné a opravdu dobré. Četl jsem například nějaké knihy od youtuberů, které jsou úžasné, úžasné knihy. Miluju autobiografie a eseje komiků a pak jsem si přečetla knihu Mamrie Hart, která je youtuberkou a má pořad s názvem „Zasloužíš si pití“, a vážně to bylo s takovými, jako jsou Amy Poehler a Chelsea Handler. Pro mě se takovým lidem dostane uznání, které si zaslouží. Jen to bude chvíli trvat a než se do hlavního proudu dostane více takových lidí, veřejnost začne dávat online lidem větší šanci.
PB: Myslím, že mnoho lidí ve světě srovnává online hvězdy s hvězdami reality. Ale některá moje oblíbená hudba pochází z reality show. Je to nyní legitimní způsob, jak proniknout do tohoto odvětví.
TS: Pro mě to není o vyhýbání se nebo ztrátě pověsti youtubera. Jsem naprosto hrdý na to, odkud pocházím; Myslím, že je to 100% budoucnost. Opět jde jen o vydávání dobrých věcí, jako je tomu v tradičních médiích.
PB: Jaká je rovnováha mezi popstar a YouTuberem?
TS: Je pro mě opravdu těžké držet krok s YouTube. Ale mám prostě štěstí, že mám nadšené a zaujaté publikum, kterému na hudbě opravdu záleží. Po hudební stránce letos vychází tolik obsahu, že si myslím, že je to uspokojí. Tu a tam, když si sednu a popovídám si s nimi jeden na jednoho, udělám to. YouTube pro mě vždy bylo jen dalším místem, kde jsem mohl konverzovat s lidmi, kteří poslouchají mou hudbu a konzumují to, co tvořím. Takže je důležité si s nimi sednout a zjistit, co se děje. Ale jsem také super aktivní na Snapchatu a Twitteru. Myslím, že je toho dost. Je to prostě YouTube, který občas zasáhne.
PB: Někdo by mohl říct, že vaše hudba je docela ponurá. Jste zasmušilý člověk?
TS: U mě to určitě je. Moji rodiče ze mě vychovali, myslím, docela přátelského člověka. Pro mě měla hudba vždy tak přímé spojení s mými emocemi, víš? Moje sestra například poslouchá hudbu, aby se dostala ven. Zatímco pro mě je to něco, co budu poslouchat, jen relaxovat; Myslím na to, jak ležím na posteli a poslouchám hudbu, která je často pomalejší a smutnější. Nevím, odkud to pochází.
PB: Jsi jen citlivá duše.
TS: Možná jsem byl zraněný v minulém životě (smích).
PB: Četl jsem, že jsi pro svou rodinu hrál písně Spice Girls. Jaká je vaše oblíbená písnička od Spice Girls?
TS: Víš... vlastně si to nepamatuju, protože mi byly čtyři. Mám VHS jejich filmu a mám všechny tyto nejasné vzpomínky. Samozřejmě znám slavné písně Spice Girls, ale nevrátil jsem se a neposlouchal jejich diskografii.
PB: Není to masivní, existují pouze tři alba.
TS: Dobře. Myslím, že bych se měl vrátit. Chci se na film podívat znovu.
PB: Ten film je neuvěřitelný. Stala se kultovní klasikou.
TS: No, byl jsem do toho zamilovaný, když mi byly čtyři, takže jsem si jistý, že ho budu milovat znovu.
PB: Myslím, že budeš. Díky Troye. Ahoj.
Troye Sivana Divoké EP je nyní k dispozici pro streamování a stahování.
